Nové příběhy o Stevovi (III. část)

V tomto dílu naleznete ještě jednu historku od Randyho Adamse, dále pak to, co se stalo při otevírání prvního „mini" Apple storu a jedna zákulisní zpráva z doby před uvedením prvního iPhonu.

Schovejte Porsche!

Ještě jedna historka od Randyho Adamse, softwarového inženýra, který pracoval v NeXTu. Poté, co prodal svoji úspěšnou softwarovou firmu, mu Steve nabízel práci a zanechal vzkaz na záznamníku: „Tohle je životní příležitost a ty si ji necháváš utéct.” Randy nabídku přijal.

Za peníze, které Adams vydělal prodejem firmy, použil na nákup Porsche 911 ve stejnou dobu jako Jobs. Aby si svá auta náhodou nepoškrábali při otevírání dveří, parkovali vždy tak, aby mezi nimi byly aspoň tři volná parkovací místa. Jednou Jobs přispěchal do Adamsovy kanceláře a řekl mu, že musí přeparkovat auta.

„Zeptal jsem se proč.“ a on odpověděl: „Randy musíme ty Porsche schovat. Ross Perot přijede, aby si rozmyslel, jestli bude do naší společnosti investovat a nechceme, aby si myslel, že máme hodně peněz.“ Zaparkovali jsme tedy auta za budovu NeXTu v Palo Alto a Perot opravdu investoval $20 milionů dolarů do společnosti v roce 1987 a stal se členem představenstva.

Černé šmouhy v Mini-Storu

Bylo to poprvé, co se Jobs objevil na veřejnosti, potom co mu odstranili nádor ze slinivky v roce 2004. Setkal se se skupinou reportérů ve Standfordském nákupním centru v Palo Alto, aby slavnostně odhalil nový “mini” store o rozloze 70 m2. Měl poloviční velikost v porovnání s klasickým storem, strop byl bílý podsvícený, zdi byly z japonské nerezové oceli a otvory ventilace byly umístněný v horní části, tak aby připomínaly design PowerMacu G5, a lesklou hladkou bílou podlahu vyrobenou z materiálu, který se používá v hangárech pro letadla, tvrdil tehdy Jobs.

Předtím, než spadla gigantická opona přehozená přes výlohu, se Jobs málem zhroutil a odmítal vystoupit před novináře při slavnostním odhalení. Proč? Protože design storu, který vypadal tak skvěle na papíře se nehodil do skutečného světa. Na zdech zůstávaly otisky prstů a dlaní, na podlaze bylo plno černých šmouh od bot lidí, kteří připravovali obchod na slavnostní odhalení.

I přes tyto problémy byl Jobs skálopevně přesvědčen vystoupit před reportéry. Když jsem spatřil podlahu, okamžitě jsem se otočil na Jobse, který stál vedle mě, a zeptal jsem se ho, jestli byl zapojen do designu každého aspektu obchodu. Odpověděl, že ano. 

„Je zřejmé, že kdokoliv navrhoval obchod, nikdy v životě neuklízel podlahu.“ řekl jsem mu. Podíval se na mě přimhouřenýma očima a vstoupil dovnitř. 

O několik měsíců později, mi jeden z manažerů Applu řekl, že Jobs vzal všechny designéry zpátky do storu v ten sobotní večer a strávili tam noc čištěním bílé plochy. Po této zkušenosti Apple používá  pro podlahu kamenné obklady.

Zvyknou si na to

Marc Andreessen, průkopník na poli internetových prohlížečů, se později stal investorem a dojednal si s Jobsem schůzku pár měsíců před odhalením iPhonu. Vzpomíná: „Na podzim roku 2006 jsme moje žena Laura a já  šli na večeři se Stevem a jeho milovanou ženou Laurene. Seděli jsme venku v restauraci v Palo Alto a čekali až nás obslouží. Byl to klidný večer v Silicon Valley, když Steve vytáhl z kapsy džínů osobní prototyp iPhonu a řekl: „Podívej, něco ti ukážu.“ A ukázal mi všechny funkce a dovednosti nového zařízení.“

Po náležité porci údivů a úžasů jsem se odvážil něco říct. Jako skalní fanoušek Blackberry jsem se zeptal: „Steve nemyslíš si, že absence fyzické klávesnice bude problém? Nebude lidem vadit psát přímo na displeji?“ Podíval se mi přímo do očí tím jeho pronikavým pohledem a řekl: „Zvyknou si na to.”

Zdroj: The Forbes