Co jste o iPhonu možná nevěděli

iPhone se může stát nejprodávanějším elektronickým zařízením vůbec.

Jeho jedinými rivaly může být Harry Potter, Rubikova kostka nebo Playstation. Od doby uvedení prvního iPhonu firma prodala více než 300 milionů telefonů. Někteří analytici odhadují, že by Apple mohl do konce září prodat téměř 10 milionů zařízení a 58 mil. do konce roku.

Ale nesmíme zapomenout, že Samsung zůstává největším světovým prodejcem telefonů a Google Android je nainstalován stále na více než polovině smartphonů.

iPhone 5 by mohl napumpovat 3,2 mld. dolarů do americké ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí.

To je podle J. P. Morgan růst o 0,33 procent HDP (JP očekávají růst HDP o 2 %). Myšlenka, že jednotlivé výrobky „podnikatelů“ mohou ovlivnit ekonomiku, se může zdá jako příběh z románu Ayn Randové Objectivism.

Jedna z mála značek, se kterou se může Apple v tomto směru srovnávat je Coca-Cola. Ta ukázala, že má nadměrný vliv v rozvojovém světě. Podle deníku The Guardian tvoří Coca-Cola 40 % HDP v africké zemi Svazijsko (cca 1,2 mil. obyvatel).

Máme rádi iPhone, protože je to o „Mně“ (I)

Proč nás vlastně zajímá nějaká 112 gramů „těžká cihla“ z kovu a skla? Protože produkty, které fungují jako doplněk k nám samotným, vždy slaví úspěch v porovnání s objekty, které nás nedoplňují. Tato „věc“ je jako amulet, se kterými se setkáváme v komiksech jako např. oblek Iron Mana nebo plášť Supermana. Táhnou nás pryč od všednosti každodenního života a ukrajují část z naší nezávislosti a svobody.

To je přesně ten důvod, proč nejbližším předchůdcem iPhonu, pokud bereme v úvahu kulturní dopad, nebyla samotná funkce telefonu nebo pageru. Byl to Walkman od Sony, který trhal prodejní rekordy podobně jako iPhone. Od představení v roce 1979 se kazetových Walkmanů prodalo přes 220 milionů. Efekt, který tehdy měl Walkman, je něco, co se studuje dodnes, protože to změnilo vnímání pojmů jako je osobním prostor a lidské vztahy.

Úryvek jedné studie z University of Copenhagen:

„Walkman poprvé nabídl obyčejným lidem soundtrack jejich každodenních životů (pozn.: o něčem podobném se dočtete v knize o Stevu Jobsovi od W. Isaacsona). Jedním z výsledků bylo to, že přinesl jakýsi typ podívané v každodenním životě a dal nám nevšední až skoro „filmový“ pocit při provádění běžných činností.“

Tato zařízení přinášejí vzrušení z každodenního života, když se sám život stává jejich náplní. Jsou zde i opačné efekty těchto osobních zařízení majících takovou moc. Asi nejlepší pro porovnání je nejikoničtější sociální rekvizita – cigareta. Stejně jako středoškoláci nakupovali cigarety, protože v nich spatřovali ten lesk a nonšalanci Jamese Deana ve filmu Giant (Gigant) nebo Jeana Paula Belmonda ve filmu Breathless (U konce s dechem).

 

Může se iPhone stát novým symbolem městské pohody, žárným motivem odloučení a sociálního kapitálu? K tomu to se vyjádřil Dr. Michael Bull, pravděpodobně nejznámější světový expert na sociální dopady osobních hudebních zařízení (pozn.: zde je to myšleno jako Walkman): „Například hudba umožňuje lidem používat jejich oči, když ji poslouchají na veřejnosti. Já tomu říkám nereciproční pozorování. Poslouchání hudby Vám umožňuje dívat se někoho, ale nepodívat se na něj zpět, když se na Vás otočí. Sluchátka jim řeknou, že jste zaneprázdněni. Je to skvělá městská strategie pro řízení vzájemné komunikace.“

A možná i kontrolu Vašeho místa na světě. Čas ukáže, kam nás iPhone 5 dovede.

Zdroj: HuffingtonPost